Babské rady
Lékařské diagnózy
Éčka
Lékařský slovník
Celkem záznamů 21106
Vyhledat v lékařském slovníku
Výsledky vyhledávání
| Výraz | Význam | |
|---|---|---|
| icterohaemorrhagicus | a, um (ř. ikteros žloutenka, ř. rhagia od rhegnynai výron) ikterohemoragický, mající vztah ke žloutence a ke krvácení | |
|
|
||
| icterus | i, m. (ř. ikteros žloutenka) ikterus, žluté zabarvení tkání žlučovým barvivem (bilirubinem) přecházejícím za patologických stavů z krve do tkání. Icterus acholuricus žloutenka bez charakteristické přítomnosti žlučového barviva v moči. Icterus anhepaticus žloutenka anhepatická vzniklá z jiných příčin, než je porucha jaterní. Icterus antictericus skrytá forma žloutenky. Icterus cyanoticus žloutenka cyanotická s projevy těžké srdeční dekompenzace a s cyanózou. Icterus dissociatus žloutenka disociovaná, při disociaci mezi přírůstkem bilirubinu a relativním nedostatkem žlučových kyselin. Icterus extrahepaticus žloutenka způsobená jiným onemocněním, než je onemocnění jater. Icterus haemolyticus (dynamicus) žloutenka vyvolaná zvýšeným rozpadem červených krvinek. Icterus hepatogenes žloutenka hepatogenní, jaterního původu. | |
| ictus | us, m. (l. icere tlouci) iktus, úder, těžký náhlý záchvat (mrtvice mozková, srdeční); úpal, úžeh. Ictus apoplecticus (apoplexia) mozková mrtvice. Ictus epilepticus epileptické křeče. Ictus laryngis náhlý záchvat při kašli spojený se ztrátou vědomí pro poruchu krevního zásobování mozku, tusigenní synkopa. Ictus paralyticus iktus paralytický, náhlé ochrnutí, ztráta možnosti pohybu. Ictus solis úžeh | |
| ideatio | onis, f. (ř. idea představa) ideace, tvoření idejí, schopnost myšlení | |
| identicus | a, um identický, totožný, souhlasný, stejný | |
| identificatio | onis, f. (l. identitas totožnost, l. facere činit) identifikace, ztotožnění, zjišťování totožnosti | |
| identitas | atis, f. identita, totožnost | |
| ideomotoricus | a, um (ř. idea představa, l. movere hýbat) ideomotorický, samovolný, bez součinnosti vůle | |
| idioblastos | i, m. (ř. idios vlastní, zvláštní, ř. blastos výhonek) idioblast, buňka odlišná tvarem a vlastnostmi od ostatních | |
| idiogenesis | is, f. (ř. idios vlastní, zvláštní, ř. gennan tvořit) idiogeneze, spontánní vznik | |
| idioglossia | ae, f. (ř. idios vlastní, zvláštní, ř. glossa jazyk) idioglosie, vlastní řeč dítěte lišící se od mateřského jazyka komolením výrazů až k nesrozumitelnosti | |
|
|
||
| idiogramma | tis, n. (ř. idios vlastní, zvláštní, ř. gramma záznam) idiogram, schematické (ideální) znázornění karyotypu | |
| idioma | tis, n. (ř. idios vlastní, zvláštní) idiom, ustálené spojení slov charakteristické pro jistý jazyk, zpravidla doslova nepřeložitelné | |
| idiomuscularis | e (ř. idios vlastní, zvláštní, l. musculus sval) idiomuskulární (kontrakce), reakce svalu při jeho dráždění, vlastní svalová reakce bez nervového zprostředkování | |
| idioneuralis | e (ř. idios vlastní, zvláštní, ř. neuron nerv) idioneurální, reakce nervu při jeho dráždění | |
| idioneurosis | is, f. (ř. idios vlastní, zvláštní, ř. neuron nerv) neuróza vzniklá bez zjevné zevní příčiny | |
| idiopathicus | a, um (ř. idios vlastní, zvláštní, ř. pathos choroba) idiopatický, samostatně vzniklý, vzniklý z neznámé příčiny | |
| idioplasma | tis, n. (ř. idios vlastní, zvláštní, ř. plasma hmota) idioplazma, předpokládaná zárodečná hmota, které bylo mylně připisováno přenášení dědičných znaků | |
|
|
||
| idiosyncrasis | is, f. (ř. idios vlastní, zvláštní, ř. synkrasis míchání) idiosynkrazie, abnormální přecitlivělost vůči některým jevům, látkám, chorobný odpor proti určité osobě | |
| idiota | ae, m. (ř. idiotes otrok, který nesměl být vzděláván, neznalec) idiot, jedinec stižený idiotstvím, slabomyslný člověk, nevzdělavatelný a nevychovatelný jedinec | |