vztahy na pracovišti

Autor Příspěvěk
Lukyna
08.10.2015 20:53:06

Re: Re: vztahy na pracovišti

18.09.2012 00:11:46
jagi napsal:

Re: vztahy na pracovišti

Možná jsi dříč, ale naprosto nesnášenlivá, stále hledáš, v čem jsou ti druzí horší než ty, prostě se stále snažíš ostatní přesvědčit o své jedinečnosti, neomylnosti atd... tebe nebudou mít nikde rádi a z tebe se stane zlá a zahořklá baba.
Já dělala vždycky jenomfakturantku, teď jsemskončila (ne zrovnadobrovolně) ve své poslednípráci a hádejte jaké sihledám nové místo? Nosprávně je to fakturantkahttp://www.pracomat.cz/profese/fakturant Kdyby jste oněčem věděli napřímo takuvítám každý kontakt, jeto přece jen lepší nežtakhle zkoušet inzerátynaslepo. Vztahy na pracovištijsme měly dobré, ale co vámto pomůže když šéf jetrochu magor ...
Lenka
20.11.2012 15:54:21

Pomoc

Dobrý den, chtěla bych Vás moc poprosit o pomoc s vyplněním mého dotazníku, který je anonymní a výsledky použiji jako podklad k mé bakalářské práci na téma „Formy násilí na pracovišti“. Čas strávený nad dotazníkem je max. 3. minuty. Předem Vám všem velice děkuji.

http://pruzkum-forem-nasili-na-prac.vyplnto.cz/
jagi
18.09.2012 00:11:46

Re: vztahy na pracovišti

27.07.2012 20:07:42
mousee napsal:

vztahy na pracovišti

Asi mám smůlu na zaměstnavatele. Po střední jsem nastoupila ve stavební firmě kde jsem se propracovala až na pozici účetní, což bylo super. Ale šéf firmu pomalu tuneloval a chtivost po penězích ho natolik zkazila že byl nesnesitelný. Měl radost z toho když zaměstnancům nedával výplatu, smál se... dokonce na mým pracovním počítači provozoval nechutnosti, ráno když jsem zapla počítač mi z Winampu vyskakovali různá videa a klávesnice i myš lepily... můžete si domyslet co tam asi dělal. Z firmy jsem nakonec musela odejít protože zkrachla a byla jsem na pracáku. Pak se na mě usmálo štěstí, našla jsem si práci v další stavební firmě. Nabrali 2 účetní místo jedné která odešla na mateřskou. Takže jsem měla smlouvu jako zástup. Jenže přílišná aktivita se nevyplácí a tak to že jsem toho hodně zvládala a ještě stíhala hledat chyby po předchozí účetní i po kolegyni mi na oblíbenosti nepřidalo... Ostatní kolegyně mívali často sezení s ředitelem a chodili s ním na oběd. Potom v klidu popíjeli kafíčko a když jsem jim to stopovala tak z 8mi hodin odpracovali slabou půlku. Sebou mě brát moc nechtěli, a tak jsem přes polední přestávku většinou pracovala. A pak to začalo, šéf mi začal přidávat práci za ostatní 2 kolegyně z obchodního oddělení, ale tím způsobem že semnou nechtěl mluvit a úkol vzkazoval po někom jiném. Jako účetní jsem to měla těžký když semnou šéf nechtěl projednávat záležitosti kolem firmy a když už musel za mnou do kanclu tak se díval na kolegyni fakturantku (stará baba s hrbem na zádech a vyklochtanejma zubama) a mě ignoroval... Nakonec to dopadlo tak, že tato kolegyně šla s ředitelem na hoďku a půl na "oběd" a šéf pak za mnou přišel že ať jdu za ním do kanceláře. Když jsem se posadila řekl mi že končím, že semnou není prý spokojen... dali mi to oficiálně pro nadbytečnost s tím že dostanu odstupný, musela jsem si okamžitě zbalit věci a ihned odejít abych z počítače nevytáhla na firmu špinavosti... Tak sem se zase ocitla na pracáku... alespoň jsem si dodělala VŠ. Vyskytla se mi ale další příležitost. Samozřejmě jsem měla strašnou radost, už to nebyla stavební firma ale firma vyrábějící betonové obklady. Byla jsem na pozici hlavní účetní, podemnou byla mzdová a fakturantka. Předchozí účetní odcházela do jiné firmy a tak mě 2 měsíce zaučovala. Paní se moc odcházet nechtělo, ale přál si to její manžel. Měla jsem 2 těžké měsíce urážek, žďuchání do mě a celou tu dobu jsem musela sedět na hrozný židličce a nakřivo. Ona se počítače vzdát nechtěla a tak u něj seděla rovně a já měla účtovat... byla tam hodně oblíbená, všem pochlebovala, zdrobňovala jejich jména a říkala jim všelijak...např. ty kočko moje domácí, holčičko nejšikovnější, připravíme výkazičky... No a pak nastal zlom, našla jsem po ní chyby na což jsem upozornila. A byl tu hned problém. Seřvala mě, že jsem mladá, nemám do toho co mluvit... Ostatní kolegyně mě kvůli tomu taky nechtěli moc přijmout, protože jsem jim sáhla na jejich bohyni. Když se řešil problém a vyjádřila jsem svůj názor tak to přehlíželi. A opakovala se stará historie, šéf mi dával úkoly přes fakturantku... No a nakonec mě včera zavolal do kanclu že jsem mu nesedla jako člověk, že nepřeskočila jiskra, jsem mu nesympatická a proto mě ve zkušebce vyhazuje. Že kdybych tam zůstala tak by na mě prý časem křičel jen když by mě uviděl... Takže deja vu, okamžitě si zbalit věci a už se tam neukazovat. No tak nevím co furt dělám špatně, je mi 26 let, nevypadám nějak hrozně, prostě normální holka, v práci jsem dříč a to asi ostatním vadí...
Možná jsi dříč, ale naprosto nesnášenlivá, stále hledáš, v čem jsou ti druzí horší než ty, prostě se stále snažíš ostatní přesvědčit o své jedinečnosti, neomylnosti atd... tebe nebudou mít nikde rádi a z tebe se stane zlá a zahořklá baba.
Jitka Holínková
14.08.2012 19:36:15

Re: vztahy na pracovišti

27.07.2012 20:07:42
mousee napsal:

vztahy na pracovišti

Asi mám smůlu na zaměstnavatele. Po střední jsem nastoupila ve stavební firmě kde jsem se propracovala až na pozici účetní, což bylo super. Ale šéf firmu pomalu tuneloval a chtivost po penězích ho natolik zkazila že byl nesnesitelný. Měl radost z toho když zaměstnancům nedával výplatu, smál se... dokonce na mým pracovním počítači provozoval nechutnosti, ráno když jsem zapla počítač mi z Winampu vyskakovali různá videa a klávesnice i myš lepily... můžete si domyslet co tam asi dělal. Z firmy jsem nakonec musela odejít protože zkrachla a byla jsem na pracáku. Pak se na mě usmálo štěstí, našla jsem si práci v další stavební firmě. Nabrali 2 účetní místo jedné která odešla na mateřskou. Takže jsem měla smlouvu jako zástup. Jenže přílišná aktivita se nevyplácí a tak to že jsem toho hodně zvládala a ještě stíhala hledat chyby po předchozí účetní i po kolegyni mi na oblíbenosti nepřidalo... Ostatní kolegyně mívali často sezení s ředitelem a chodili s ním na oběd. Potom v klidu popíjeli kafíčko a když jsem jim to stopovala tak z 8mi hodin odpracovali slabou půlku. Sebou mě brát moc nechtěli, a tak jsem přes polední přestávku většinou pracovala. A pak to začalo, šéf mi začal přidávat práci za ostatní 2 kolegyně z obchodního oddělení, ale tím způsobem že semnou nechtěl mluvit a úkol vzkazoval po někom jiném. Jako účetní jsem to měla těžký když semnou šéf nechtěl projednávat záležitosti kolem firmy a když už musel za mnou do kanclu tak se díval na kolegyni fakturantku (stará baba s hrbem na zádech a vyklochtanejma zubama) a mě ignoroval... Nakonec to dopadlo tak, že tato kolegyně šla s ředitelem na hoďku a půl na "oběd" a šéf pak za mnou přišel že ať jdu za ním do kanceláře. Když jsem se posadila řekl mi že končím, že semnou není prý spokojen... dali mi to oficiálně pro nadbytečnost s tím že dostanu odstupný, musela jsem si okamžitě zbalit věci a ihned odejít abych z počítače nevytáhla na firmu špinavosti... Tak sem se zase ocitla na pracáku... alespoň jsem si dodělala VŠ. Vyskytla se mi ale další příležitost. Samozřejmě jsem měla strašnou radost, už to nebyla stavební firma ale firma vyrábějící betonové obklady. Byla jsem na pozici hlavní účetní, podemnou byla mzdová a fakturantka. Předchozí účetní odcházela do jiné firmy a tak mě 2 měsíce zaučovala. Paní se moc odcházet nechtělo, ale přál si to její manžel. Měla jsem 2 těžké měsíce urážek, žďuchání do mě a celou tu dobu jsem musela sedět na hrozný židličce a nakřivo. Ona se počítače vzdát nechtěla a tak u něj seděla rovně a já měla účtovat... byla tam hodně oblíbená, všem pochlebovala, zdrobňovala jejich jména a říkala jim všelijak...např. ty kočko moje domácí, holčičko nejšikovnější, připravíme výkazičky... No a pak nastal zlom, našla jsem po ní chyby na což jsem upozornila. A byl tu hned problém. Seřvala mě, že jsem mladá, nemám do toho co mluvit... Ostatní kolegyně mě kvůli tomu taky nechtěli moc přijmout, protože jsem jim sáhla na jejich bohyni. Když se řešil problém a vyjádřila jsem svůj názor tak to přehlíželi. A opakovala se stará historie, šéf mi dával úkoly přes fakturantku... No a nakonec mě včera zavolal do kanclu že jsem mu nesedla jako člověk, že nepřeskočila jiskra, jsem mu nesympatická a proto mě ve zkušebce vyhazuje. Že kdybych tam zůstala tak by na mě prý časem křičel jen když by mě uviděl... Takže deja vu, okamžitě si zbalit věci a už se tam neukazovat. No tak nevím co furt dělám špatně, je mi 26 let, nevypadám nějak hrozně, prostě normální holka, v práci jsem dříč a to asi ostatním vadí...
Ahoj kolegyně...ani netušíš jak velice ti rozumím...sice už nejsem mladá ..je mi 48 a pracuji manuálně ve výrobní lince ,ale když jemně podotknu,že by jsme měli dělat víc společně nebo to trošku jinak moje 25tiletá part'ačka mě hned sjede a je vyloženě na mě hnusná celou směnu.Už jsem se domluvila s mistrem ,že mě dá na jinou linku ,mělo by ro být za týden,ale zdá se mi to jako sto let.Dělám si svoje ,chodím pomáhat ,dělám na víc a je to pořád špatně.Pokud by se mi nějak nepodařilo se dostat na tu vytouženou linku,tak dávám výpověd' Jak už jsem psala ,není mi dvacet a sehnat práci je problém a hlavně trochu dobře placenou ,ale tohle se opravdu nedá vydržet.Je mi z toho zle a sice bych neměla,ale doufám ,že se jí to jednou pořádně vrátí.Mám už 30 let odpracovaných a do důchodu daleko a jestli ještě narazím na takového člověka tak tedy nevím ....co je s tímto světem a s lidmi v něm? Co se to proboha děje? ...Nevzpomínám si ,že by jsme si někdy něco takového dovolili my ,ve dvaceti.To by jsme to schytali.Nechápu co je tohle za generaci a ta nám má vydělat na důchody a postarat se o nás ve stáří?? To snad ne.Budu tiše doufat ,že se dnešní mladí nad sebou zamyslí i když znám i příjemné mladé lidi a na ty bych měla myslet asi víc .A to i na tebe milá kolegyně.Jsi mladá a prožíváš to samé.Možná s menšími odchylkami,ale taky to nemáš snadné.Přeji ti z celého srdce abys našla super skvělého a férového zaměstnavatele a bylo na světě jen krásně.S pozdravem melich.
mousee
27.07.2012 20:07:42

vztahy na pracovišti

Asi mám smůlu na zaměstnavatele. Po střední jsem nastoupila ve stavební firmě kde jsem se propracovala až na pozici účetní, což bylo super. Ale šéf firmu pomalu tuneloval a chtivost po penězích ho natolik zkazila že byl nesnesitelný. Měl radost z toho když zaměstnancům nedával výplatu, smál se... dokonce na mým pracovním počítači provozoval nechutnosti, ráno když jsem zapla počítač mi z Winampu vyskakovali různá videa a klávesnice i myš lepily... můžete si domyslet co tam asi dělal. Z firmy jsem nakonec musela odejít protože zkrachla a byla jsem na pracáku. Pak se na mě usmálo štěstí, našla jsem si práci v další stavební firmě. Nabrali 2 účetní místo jedné která odešla na mateřskou. Takže jsem měla smlouvu jako zástup. Jenže přílišná aktivita se nevyplácí a tak to že jsem toho hodně zvládala a ještě stíhala hledat chyby po předchozí účetní i po kolegyni mi na oblíbenosti nepřidalo... Ostatní kolegyně mívali často sezení s ředitelem a chodili s ním na oběd. Potom v klidu popíjeli kafíčko a když jsem jim to stopovala tak z 8mi hodin odpracovali slabou půlku. Sebou mě brát moc nechtěli, a tak jsem přes polední přestávku většinou pracovala. A pak to začalo, šéf mi začal přidávat práci za ostatní 2 kolegyně z obchodního oddělení, ale tím způsobem že semnou nechtěl mluvit a úkol vzkazoval po někom jiném. Jako účetní jsem to měla těžký když semnou šéf nechtěl projednávat záležitosti kolem firmy a když už musel za mnou do kanclu tak se díval na kolegyni fakturantku (stará baba s hrbem na zádech a vyklochtanejma zubama) a mě ignoroval... Nakonec to dopadlo tak, že tato kolegyně šla s ředitelem na hoďku a půl na "oběd" a šéf pak za mnou přišel že ať jdu za ním do kanceláře. Když jsem se posadila řekl mi že končím, že semnou není prý spokojen... dali mi to oficiálně pro nadbytečnost s tím že dostanu odstupný, musela jsem si okamžitě zbalit věci a ihned odejít abych z počítače nevytáhla na firmu špinavosti... Tak sem se zase ocitla na pracáku... alespoň jsem si dodělala VŠ. Vyskytla se mi ale další příležitost. Samozřejmě jsem měla strašnou radost, už to nebyla stavební firma ale firma vyrábějící betonové obklady. Byla jsem na pozici hlavní účetní, podemnou byla mzdová a fakturantka. Předchozí účetní odcházela do jiné firmy a tak mě 2 měsíce zaučovala. Paní se moc odcházet nechtělo, ale přál si to její manžel. Měla jsem 2 těžké měsíce urážek, žďuchání do mě a celou tu dobu jsem musela sedět na hrozný židličce a nakřivo. Ona se počítače vzdát nechtěla a tak u něj seděla rovně a já měla účtovat... byla tam hodně oblíbená, všem pochlebovala, zdrobňovala jejich jména a říkala jim všelijak...např. ty kočko moje domácí, holčičko nejšikovnější, připravíme výkazičky... No a pak nastal zlom, našla jsem po ní chyby na což jsem upozornila. A byl tu hned problém. Seřvala mě, že jsem mladá, nemám do toho co mluvit... Ostatní kolegyně mě kvůli tomu taky nechtěli moc přijmout, protože jsem jim sáhla na jejich bohyni. Když se řešil problém a vyjádřila jsem svůj názor tak to přehlíželi. A opakovala se stará historie, šéf mi dával úkoly přes fakturantku... No a nakonec mě včera zavolal do kanclu že jsem mu nesedla jako člověk, že nepřeskočila jiskra, jsem mu nesympatická a proto mě ve zkušebce vyhazuje. Že kdybych tam zůstala tak by na mě prý časem křičel jen když by mě uviděl... Takže deja vu, okamžitě si zbalit věci a už se tam neukazovat. No tak nevím co furt dělám špatně, je mi 26 let, nevypadám nějak hrozně, prostě normální holka, v práci jsem dříč a to asi ostatním vadí...

Přidat příspěvek k tématu vztahy na pracovišti

* Povinné pole




Zdravě.cz na Facebooku