Babské rady
Lékařské diagnózy
Éčka
Lékařský slovník
Celkem záznamů 21106
Vyhledat v lékařském slovníku
Výsledky vyhledávání
Výraz | Význam | |
---|---|---|
rhachischisis | is, f. (ř. rhachis páteř, ř. schisis dělení) rachischiza, vrozený rozštěp páteře | |
|
||
rhachiticus | a, um (ř. rhachis páteř) křivičný | |
rhachitis | itidis, f. (ř. rhachis páteř) rachitida, křivice, onemocnění vzniklé v dětském věku z nedostatku vitamínu D (morbus Anglicus) | |
rhaphogeminantia (ossa) | ium, n. (ř. rhafe šev, l. geminare zdvojit) mezišvové spojovací kůstky | |
rhegma | tis, n. (ř. rhegma ) trhlina, zlomenina | |
rheobasis | is, f. (ř. rheos proud, ř. basis základna) reobáze, nejmenší napětí schopné vzbudit při trvalém procházení elektrického proudu minimální činnost drážděné tkáně | |
rheocardiographia | ae, f. (ř. rheos proud, ř. kardia srdce, ř. grafein psát) reokardiografie, zaznamenávání změn elektrické vodivosti těla v návaznosti na srdeční činnost | |
rheoencephalographia | ae, f. (ř. rhein proudit, ř. enkefalos mozek, ř. grafein psát) reoencefalografie, technika k zaznamenávání krevních průtoků v jednotlivých částech mozku | |
rheographia | ae, f. (ř. rhoia proud, ř. grafein psát) reografie, registrace objemové změny končetiny při jednotlivých pulsových vlnách (registruje se pokles elektrického odporu následkem změny objemu) | |
rheologia | ae, f. (ř. rhein proudit, ř. logos nauka) reologie, věda o proudění (tělních) tekutin | |
rheometron | i, n. (ř. rheos proud, ř. metron míra) reometr, přístroj k měření rychlosti proudící krve | |
|
||
rheoplethysmographia | ae, f. (ř. rheos proud, ř. plethysmos zvětšení) reopletysmografie, metoda k zjišťování objemových změn, založená na vztahu, že přírůstek objemu je přímo úměrný poklesu elektrického odporu; měří se zvláštním přístrojem, reopletysmografem | |
rheotaxis | is, f. (ř. rheos proud, ř. taxis uspořádání) reotaxe, pohybová reakce organismu na proud tekutiny | |
rheuma | tis, n. (ř. rheuma tok) revma, prvotní označení pro tok, průtok, pak pro látku proudící v tekuté podobě, vyvolávající revmatické obtíže | |
rheumarthritis | itidis, f. (ř. rheuma proudění, ř. arthron kloub) revmartritida, hostec kloubní, kloubní revmatismus | |
rheumatalgia | ae, f. (ř. rheuma proudění, ř. algos bolest) revmatalgie, chronická revmatická bolest | |
rheumaticus | a, um (ř. rheuma proudění) revmatický, vztahující se k revmatismu | |
rheumatismus | i, m. (ř. rheuma proudění) revmatismus, souborné označení pro bolesti kloubů a svalů. Rheumatismus palindromicus opakující se záchvatovité krátkodobé postižení kloubů zánětlivého charakteru | |
|
||
rheumatocelis | is, f. (ř. rheuma proudění, ř. kelis skvrna) revmatické krvácení (purpura rheumatica) | |
rheumatogenes | es (ř. rheuma proudění, ř. gignesthai vznikat) revmatogenní, revmatického původu |