Lékařský slovník

Babské rady Lékařské diagnózy Éčka Lékařský slovník

Vyhledat v lékařském slovníku

Výsledky vyhledávání

Výraz	Význam
organismus	i, m. (ř. organon orgán) ústrojí, ústrojenství, soubor orgánů živočišného nebo rostlinného těla; jedinec živočicha nebo rostliny; celek účelně uspořádaný, složený z jednotlivých složek a uzpůsobený k jistým funkcím

organogenes	es (ř. organon orgán, ř. gignesthai vznikat, ř. gennan plodit) organogenní, orgánotvorný, orgánového původu
organogenesis	is, f. (ř. organon orgán, ř. genesis zrod, původ) organogeneze, vývoj, vznik orgánu
organogeneticus	a, um (ř. organon orgán, ř. genesis zrod, vývoj) organogenetický, týkající se vývoje orgánů
organographia	ae, f. (ř. organon orgán, ř. grafein psát) organografie, popis orgánů; rentgenové vyšetření a znázornění orgánů
organoides	es (ř. organon orgán, ř. eidos podoba) organoidní, ve vztahu k určitému orgánu, podobný určitému orgánu nebo jeho tkáni, napodobující orgánové uspořádání
organoidum	i, n. (ř. organon orgán) organoid, buněčné struktury, které v buňce nikdy nechybějí a které mají důležitou funkci
organologia	ae, f. (ř. organon orgán, ř. logos nauka) organologie, nauka o jednotlivých orgánech a o jejich funkcích
organonymia	ae, f. (ř. organon orgán, ř. onyma jméno) organonymie, názvosloví tělesných orgánů
organopathia	ae, f. (ř. organon orgán, ř. pathos choroba, bolest) organopatie, choroba orgánu, onemocnění blíže nespecifikované
organopexis	is, f. (ř. organon orgán, ř. pexis připevnění) organopexe, chirurgické upevnění orgánu

organotherapia	ae, f. (ř. organon orgán, ř. therapeia léčení) organoterapie, léčení výtažky z živočišných orgánů
organotropismus	i, m. (ř. organon orgán, ř. trope obrat) schopnosti nějaké látky působit na určitý orgán
organum	i, n. orgán, ústrojí. Organum(-na) genitale(-ia) pohlavní orgány. Organum gustus ústrojí chuťové. Organum(-na) oculi accessorium (accessoria) přídatné orgány oka. Organum olfactus ústrojí čichové. Organum rudimentale orgán zakrnělý, rudimentární. Organum(-na) sensuum (sensoria) orgány smyslové. Organum spirale (Corti) orgán Cortiho, zvukový receptor sloužící k přeměně zvukových vln v nervové vzruchy. Organum uropoeticum ústrojí močotvorné. Organum vestibulocochleare (status et auditus) ústrojí rovnovážné a sluchové. Organum visus (visuale) ústrojí zrakové
orgasmus	i, m. (ř. organ náruživě dychtit) orgasmus, vyvrcholení pohlavního styku, vrcholné pohlavní vzrušení při koitu
orchectomia	orchiectomia, orchidectomia, ae, f. (ř. orchis varle, ř. ektome vynětí) orchektomie, orchiektomie, orchidektomie, vynětí jednoho nebo obou varlat
orcheotomia	orchi(o)tomia, orchidotomia, ae, f. (ř. orchis, orchidion varle, ř. tome řez) orcheotomie, orchiotomie, orchidotomie, chirurgické protětí varlete nebo jeho obalů
orchi(do)pexis	is, f. (ř. orchis varle, ř. pexis připevnění) orchi(do)pexe, chirurgická fixace varlete v normální poloze, zejména při kryptorchismu

orchialgia	orchidalgia, ae, f. (ř. orchis, orchidion varle, ř. algos bolest) orchialgie, orchidalgie, bolest varlete
orchidoepididymectomia	orchioepididymectomia, ae, f. (ř. orchis, orchidion varle, ř. epididymis nadvarle) orchidoepididymektomie, orchioepididymektomie, chirurgické snesení varlat a nadvarlat