Babské rady
Lékařské diagnózy
Éčka
Lékařský slovník
Celkem záznamů 21106
Vyhledat v lékařském slovníku
Výsledky vyhledávání
Výraz | Význam | |
---|---|---|
pneumoserothorax | cis, m. (ř. pneuma vzduch, serum tekutina, ř. thorax hrudník) přítomnost plynu s příměsí serózní tekutiny v pohrudniční dutině | |
|
||
pneumotachygraphia | ae, f. (ř. pneuma vzduch, ř. tachys rychlý, ř. grafein psát) pneumotachygrafie, měření rychlosti vdechovaného a vydechovaného vzduchu pomocí zvláštního přístroje | |
pneumothorax | cis, m. (ř. pneuma vzduch, ř. thorax hruď) pneumotorax, plynatost hrudní, vzduch v pleurální dutině. Pneumothorax apertus pneumotorax otevřený, pohrudniční dutina je trvale spojena s atmosférickým vzduchem. Pneumothorax arteficialis pneumotorax umělý, při torakoskopii z diagnostických, řidčeji léčebných důvodů, ojediněle následkem žilní kanylace. Pneumothorax clausus pneumotorax uzavřený, dutina není trvale spojena s atmosférickým vzduchem, komunikace se spontánně uzavře a vzduch se vstřebá. Pneumothorax curativus pneumotorax léčebný, umělý, za účelem dočasného vyřazení plíce z dýchání, např. při tbc. Pneumothorax partialis pneumotorax parciální, částečný, jen v omezeném úseku pohrudniční dutiny (jsou-li přítomny pohrudniční srůsty). Pneumothorax spontaneus pneumotorax spontánní, samovolný, vzniklý u osob s různými onemocněními plic. Pneumothorax traumaticus pneumotorax traumatický, vzniklý při otevřeném poranění, při tupém zranění hrudníku a průdušnice, při fraktuře žebra (zavřené poranění); objevuje se i při některých lékařských výkonech. Pneumothorax valvularis pneumotorax záklopkový, ventilový, tenzní; pneumotorax, kdy při nádechu se dostává vzduch do pohrudniční dutiny patologickým otvorem a při výdechu se tento otvor uzavírá, takže v pohrudniční dutině se neustále zvyšuje tlak | |
pneumotomia | ae, f. (ř. pneumon plíce, ř. tome řez) pneumotomie, protětí plicní tkáně | |
pneumoventriculographia | ae, f. (ř. pneuma vzduch, l. ventriculus komora, ř. grafein psát) pneumoventrikulografie, znázornění mozkových komor rentgenem pomocí vzduchové náplně jako kontrastní látky | |
poculum | i, n. pohár | |
podagra | ae, f. (ř. pus-podos noha, ř. agra lov) dna postihující hlavně palec u nohy | |
podalgia | ae, f. (ř. pus-podos noha, ř. algos bolest) podalgie, bolest v noze | |
podarthritis | itidis, f. (ř. pus-podos noha, ř. arthron kloub) podartritida, zánět kloubů nohy | |
podocytus | i, m. (ř. pus-podos noha, ř. kytos buňka) podocyt, buňka nepravidelného tvaru s četnými cytoplazmatickými výběžky, tvořící vnitřní list Bowmanova váčku | |
pododynia | ae, f. (ř. pus-podos noha, ř. odyne bolest) pododynie, bolest v noze | |
|
||
poikilocarynosis | is, f. (ř. poikilos různý, ř. karyon jádro) poikilokarynóza, tvarová rozmanitost jader a buněk | |
poikilocytosis | is, f. (ř. poikilos různý, ř. kytos buňka, ř. haima krev) poikilocytóza, přítomnost červených krvinek nepravidelných tvarů v krvi | |
poikilodermia | ae, f. (ř. poikilos různý, ř. derma kůže) poikilodermie, kožní onemocnění vyznačené ztenčením, atrofií kůže, rozšířením cév, změnami v kožním barvivu a dalšími sklerotickými projevy | |
poikilothermia | ae, f. (ř. poikilos různý, ř. therme teplo) poikilotermie, neschopnost udržet stálou tělesnou teplotu | |
poikilothermicus | a, um (ř. poikilos různý, ř. therme teplo) poikilotermní, (organismy) s nestálou tělesnou teplotou, kterou přizpůsobují teplotě prostředí (opak homeotermní) | |
polarimetron | i, n. (ř. polos osa, ř. metron míra) polarimetr, přístroj k zkoumání látek opticky účinných v polarizovaném světle | |
polaris | e (ř. polos osa) polární, roztahující se k ose, k pólu | |
|
||
polarographia | ae, f. (ř. polos osa, ř. grafein psát) polarografie, elektrochemická analytická metoda | |
policlinica | ae, f. (ř. polis město, ř. kline lůžko) poliklinika, "městská klinika", zdravotní zařízení se všemi hlavními odděleními pro ambulantní službu |