Lékařský slovník

Babské rady Lékařské diagnózy Éčka Lékařský slovník

Vyhledat v lékařském slovníku

Výsledky vyhledávání

Výraz	Význam
pneumo(no)pelvigraphia	ae, f. (ř. pneuma vzduch, l. pelvis pánev, ř. grafein psát) pneumo(no)pelvigrafie, rentgenové znázornění orgánů malé pánve s použitím plynu jako negativního kontrastu

pneumoangiographia	ae, f. (ř. pneumon plíce, ř. angeion céva, ř. grafein psát) pneumoangiografie, plicní angiografie, rentgenové znázornění cévního systému v plicích
pneumoarthrographia	ae, f. (ř. pneuma-pneumatos vzduch, ř. arthron kloub, ř. grafein psát) pneumoartrografie, rtg znázornění měkkých částí kloubu s užitím vzduchové náplně
pneumobronchomycosis	is, f. (ř. pneumon plíce, ř. bronchos průduška, ř. mykes houba) pneumobronchomykóza, plísňové onemocnění plic a průdušek
pneumobronchotomia	ae, f. (ř. pneumon plíce, ř. bronchos průduška, ř. tome řez) pneumobronchotomie, chirurgické protětí plíce a průdušek
pneumocardialis	e (ř. pneumon plíce, ř. kardia srdce) pneumokardiální, týkající se plic a srdce
pneumocardiopexis	is, f. (ř. pneumon plíce, ř. kardia srdce, ř. pexis spojení) pneumokardiopexe, operační přišití cípu levé plíce k přední ploše srdečního svalu
pneumocephalus	i, m. (ř. pneuma vzduch, ř. kefale hlava) pneumocefalus, pneumatocefalus, nahromadění vzduchu v nitrolebečním prostoru, proniknutí vzduchu pod mozkové obaly nebo do komorového systému mozku
pneumococcaemia	ae, f. ( pneumococcus pneumokok, ř. haima krev) pneumokokémie, přítomnost pneumokoků v krvi
pneumococcus	i, m. (ř. pneumon plíce, ř. kokkos jádro) pneumokok, grampozitivní diplokok, mikrob vyvolávající chorobné procesy, nejčastěji záněty plic
pneumoconiosis	is, f. (ř. pneumon plíce, ř. konis prach) pneumokonióza, zaprášení plic prachem, nahromadění prachu v plicích a reakce tkáně na jeho přítomnost

Pneumocystis	is, f. (carinii) (ř. pneumon plíce, ř. kystis dutina) drobný parazit vyvolávající hlavně u dětí zánět vmezeřené tkáně plic
pneumocystographia,	e, f. (ř. pneuma vzduch, ř. kystis měchýř, ř. grafein psát) pneumocystografie, rentgenové vyšetření močového měchýře po naplnění vzduchem jako konstrastní látkou
pneumocystosis	is, f. (ř. pneumon plíce, ř. kystis dutina) pneumocystóza, pneumocystová pneumonie, atypický zánět plic s nápadnými pěnovitými hmotami ve sklípcích, které jsou velikým shlukem prvoků Pneumocystis carinii
pneumoencephalogramma,	is, n. (ř. pneuma vzduch, ř. enkefalos mozek, ř. gramma písmo, záznam) pneumoencefalogram, rentgenové znázornění mozkových dutin s užitím vzduchu jako konstrastní látky
pneumoencephalographia	ae, f. (ř. pneuma vzduch, ř. enkefalos mozek, ř. grafein psát) pneumoencefalografie, rentgenové vyšetření mozkových struktur po insuflaci vzduchu do subarachnoideálního a komorového prostoru mozku
pneumoenteritis	itidis, f. (ř. pneuma vzduch, ř. enteron střevo) pneumoenteritida, současný zánět plic a střev
pneumogalactocele	es, f. (ř. pneuma vzduch, ř. gala-galaktos mléko, ř. kele kýla, výhřez) pneumogalaktokéla, cysta mléčné žlázy obsahující plyn

pneumogastricus	a, um (ř. pneumon plíce, ř. gaster žaludek) pneumogastrický, týkající se plic a žaludku
pneumogenes	es (ř. pneumon plíce, ř. gennan tvořit) pneumogenní, plicního původu