Babské rady
Lékařské diagnózy
Éčka
Lékařský slovník
Celkem záznamů 21106
Vyhledat v lékařském slovníku
Výsledky vyhledávání
Výraz | Význam | |
---|---|---|
psychogenia | ae, f. (ř. psyche duše, ř. gignesthai vznikat) psychogenie, psychická podmíněnost nemoci, vznik nemoci na psychickém podkladě | |
|
||
psychoglossia | ae, f. (ř. psyche duše, ř. glossa jazyk) psychoglosie, psychicky podmíněná koktavost | |
psychohygiena | ae, f. (ř. psyche duše, ř. hygieia zdraví) psychohygiena, duševní hygiena, souhrn znalostí a opatření vedoucích k ochraně duševního zdraví | |
psychochirurgia | ae, f. (ř. psyche duše, chirurgia chirurgie) psychochirurgie, léčení duševních chorob operačním výkonem na mozku | |
psychochromaesthesia | ae, f. (ř. psyche duše, ř. chroma barva, ř. aisthesis smyslové vnímání) psychochromestézie, druh synestézie, kdy smyslové podněty jsou vnímány jako barvy | |
psychokinesis | is, f. (ř. psyche duše, ř. kinesis pohyb) psychokineze, explozívní, impulzívní jednání | |
psychologia | ae, f. (ř. psyche duše, ř. logos nauka) psychologie, nauka o zákonitostech, vývoji a projevech duševní činnosti. Psychologia medicinalis psychologie lékařská, zabývající se souborem otázek, problémů potřebných pro lékařskou činnost | |
psychometria | ae, f. (ř. psyche duše, ř. metron míra) psychometrie, měření mentálních schopností testy inteligence | |
psychomimeticus | a, um (ř. psyche duše, ř. mimeisthai napodobit) psychomimetický, halucinogenní, vyvolávající přechodné psychotické stavy | |
psychomotilitas | atis, f. (ř. psyche duše, l. motare pohybovat) psychomotilita, vliv duševních projevů na činnost vegetativního nervového systému | |
psychomotoricus | a, um (ř. psyche duše, l. movere hýbat) psychomotorický, ve vztahu ke svalovým pohybům ovlivněným vůlí, psychomotorický záchvat - forma epileptického záchvatu | |
|
||
psychoneurosis | is, f. (ř. psyche duše, ř. neuron nerv) psychoneuróza, psychogenně vzniklá, funkční, reverzibilní porucha vyšší nervové činnosti | |
psychopaedia | ae, f. (ř. psyche duše, ř. paideia výchova) psychopedie, úsek speciální pedagogiky, zabývající se rozvojem, výchovou a vzděláváním osob rozumově zaostávajících | |
psychopathia | ae, f. (ř. psyche duše, ř. pathos choroba) psychopatie, většinou vrozená duševní vada, nenormálnost, nevyrovnanost osobnosti s asociálními rysy. Psychopathia sexualis psychopatie sexuální, porucha pohlavního pudu, zvrácené zaměření pohlavního pudu | |
psychopathicus | a, um (ř. psyche duše, ř. pathos nemoc) psychopatický, nevyrovnaný, nenormální | |
psychopathisatio | onis, f. (ř. psyche duše, ř. pathos choroba) psychopatizace, povahová anomálie až asociálnost, vyléčitelná po odstranění somatické choroby | |
psychopathologia | ae, f. (ř. psyche duše, ř. pathologia nauka o chorobách) psychopatologie, obor zabývající se odchylnými duševními projevy | |
psychopharmacologia | ae, f. (ř. psyche duše, ř. farmakon lék, ř. logos nauka) psychofarmakologie, odvětví farmakologie zabývající se účinkem psychofarmak | |
|
||
psychopharmacon | i, n. (ř. psyche duše, ř. farmakon lék) psychofarmakon, látky, které přednostně ovlivňují duševní činnost člověka | |
psychophysica | ae, f. (ř. psyche duše, ř. fysikos přirozený) psychofyzika, metoda v psychologii pokoušející se určit přesné vztahy mezi prostředím a jeho "psychickým" obrazem |