Babské rady
Lékařské diagnózy
Éčka
Lékařský slovník
Celkem záznamů 21106
Vyhledat v lékařském slovníku
Výsledky vyhledávání
Výraz | Význam | |
---|---|---|
osteoides | es (osteoideus, a, um) (ř. osteon kost, ř. eidos podoba) osteoidní, kosti podobný | |
|
||
osteoidum | i, n. (ř. osteon kost, ř. eidos podoba) osteoid, kostní matrix, dosud nezvápenatělá kostní tkáň | |
osteolipoma | tis, n. (ř. osteon kost, ř. lipos tuk) osteolipom, tukový nádor obsahující kostní elementy | |
osteologia | ae, f. (ř. osteon kost, ř. logos nauka) osteologie, nauka o kostech a jejich chorobách | |
osteolysis | is, f. (ř. osteon kost, ř. lysis uvolnění) osteolýza, prořídnutí, rozrušení kostní tkáně | |
osteolyticus | a, um (ř. osteon kost, ř. lysis uvolnění) osteolytický, týkající se osteolýzy, uvolňující, rozkládající, narušující kost | |
osteoma | tis, n. (ř. osteon kost) osteom, nezhoubný nádor z kostní tkáně. Osteoma eburneum sive durum osteom z kompaktní kosti. Osteoma osteoides osteom osteoidní, skládající se z osteoidních trámců a vazivové tkáně. Osteoma spongiosum sive medullare osteom spongiózní, odpovídající spongiózní kosti | |
osteomalacia | ae, f. (ř. osteon kost, ř. malakia měkkost) osteomalacie, změknutí kosti, onemocnění pozorované v dospělém věku při nedostatečné mineralizaci kosti způsobené nedostatkem vitamínu D | |
osteomatoides | es, osteomatoideus, a, um (ř. osteoma kostní nádor, ř. eidos podoba) osteomatoidní, podobný kostnímu nádoru | |
osteomeros | (us), n. (ř. osteon kost, ř. meros část) osteomer, jeden z celku tvořeného kostmi obdobné stavby (např. obratel) | |
osteomiosis | is, f. (ř. osteon kost, ř. meiosis zmenšení) osteomióza, zmenšování, ubývání kosti | |
|
||
osteomyelalgia | ae, f. (ř. osteon kost, ř. myelos dřeň, ř. algos bolest) osteomyelalgie, bolest vycházející z chorobného procesu postihujícího kostní dřeň | |
osteomyelitis | itidis, f. (ř. osteon kost, ř. myelos dřeň) osteomyelitida, zánět kostní dřeně. Osteomyelitis genuina osteomyelitida genuinní, primární, vyvolaná metastatickou hematogenní infekcí. Osteomyelitis purulenta (suppurativa) osteomyelitida hnisavá, vyvolaná pyogenními mikroby. Osteomyelitis purulenta rhinogenes osteomyelitida hnisavá, rinogenní, častá komplikace empyému paranazálních dutin | |
osteomyelodysplasia | ae, f. (ř. osteon kost, ř. myelos dřeň, ř. dys- porucha, ř. plassein tvořit) osteomyelodysplazie, porucha tvorby kostní dřeně | |
osteomyelofibrosis | is, f. (ř. osteon kost, ř. myelos dřeň, l. fibra vlákno) osteomyelofibróza, vazivová přeměna kostní dřeně | |
osteomyelographia | ae, f. (ř. osteon kost, ř. myelos dřeň, ř. grafein psát) osteomyelografie, zobrazení, znázornění kostní dřeně, prostorů obsahujících kostní dřeň | |
osteomyelosclerosis | is, f. (ř. osteon kost, ř. myelos dřeň, ř. skleros tvrdý) myeloskleróza, myelofibróza, myeloproliferační onemocnění, kdy nastává vazivová přeměna kostní dřeně s následnou ztrátou krvetvorby v dřeni a myeloidní metaplazií v játrech a ve slezině | |
osteoncos | i, m. (ř. osteon kost, ř. onkos nádor) osteonkos, nádorové bujení kosti (osteom) | |
|
||
osteonecrosis | is, f. (ř. osteon kost, ř. nekros mrtvola) osteonekróza, odumírání, odumření kosti | |
osteoneuralgia | ae, f. (ř. osteon kost, ř. neuron nerv, ř. algos bolest) osteoneuralgie, neuralgická bolest kosti |