Babské rady
Lékařské diagnózy
Éčka
Lékařský slovník
Celkem záznamů 21106
Vyhledat v lékařském slovníku
Výsledky vyhledávání
Výraz | Význam | |
---|---|---|
manifestus | a, um (l. manifestare zjevit) zřejmý, zjevný, se zjevnými projevy | |
|
||
maniomelancholia | ae, f. (ř. mania vášeň, ř. melancholia trudnomyslnost) mániomelancholie, onemocnění charakterizované střídavým průběhem fáze depresívní a manické (maniodepresívní psychóza) | |
manipularis | e (l. manipulus hrst, svazek) manipulační, upravující, zacházející s něčím | |
manipulatio | onis, f. (l. manipulus hrst, svazek, l. manus ruka, l. plere plnit) manipulace, zacházení s něčím, zejména odborné, složité; v špatném smyslu nekalé, nečestné jednání | |
manipulus | i, m. hrst, snop, svazek | |
manna | hebr. man) biblická mana, stélky lišejníku Lecanora esculenta; ztuhlá cukernatá šťáva některých subtropických rostlin (např. Fraxinus ornus) | |
mannitolum | i, n. manitol, cukerný alkohol | |
manometrum | i, n. (ř. manos tenký, úzký, ř. metron míra, měřítko) manometr, přístroj k měření tlaku tekutin nebo plynu | |
mansio | onis, f. (l. manere zůstávat) setrvání, pobyt | |
Mantoux test | Charles Mantoux francouzský lékař) tuberkulínový test, projev buněčné imunity k tbc při podkožním podání výtažku kultur původce tuberkulózy | |
manualis | e (l. manus ruka) manuální, ruční | |
|
||
manubriosternalis | e (l. manubrium rukověč, l. sternum kost hrudní) manubriosternální, týkající se rukověti a vlastní kosti hrudní | |
manubrium | i, n. rukověť, držadlo. Manubrium mallei rukověť kladívka. Manubrium sterni rukověť hrudní kosti | |
manuluvium | i, n. (l. manus ruka, l. luere mýt) manuluvium, omývání rukou | |
manus | us, f. ruka. Manus bifurcata klepetovitá ruka, nevyvinutí 3. a 4. prstu se záprstními kostmi. Manus cava nadměrně prohloubená ruka v dlani. Manus flexa deviace ruky dopředu. Manus valga vybočení ruky k malíkové straně. Manus vara vybočení ruky k palci | |
manustupratio | onis, f. (l. manus ruka, l. stuprum pohanění) manustuprace, pohlavní sebeukájení, onanie | |
maranticus | a, um (ř. marantikos) marantický, sešlý, zchátralý | |
marasmus | i, m. (ř. od marainein hubit) sešlost, zchátralost, těžká energetická podvýživa | |
|
||
marcidus | a, um zesláblý, sešlý | |
mare | is, n. moře |