Lékařský slovník

Babské rady Lékařské diagnózy Éčka Lékařský slovník

Vyhledat v lékařském slovníku

Výsledky vyhledávání

Výraz	Význam
immunocoagulopathia	ae, f. (l. immunis odolný, l. coagulatio srážení, ř. pathos choroba) imunokoagulopatie, porucha krevní srážlivosti způsobená imunitními mechanismy

immunocompetens	entis (l. immunis odolný, l. competere být mocen) imunokompetentní, schopný reagovat při setkání s určitým antigenem (např. lymfocyt)
immunocytoma	tis, n. (l. immunis odolný, ř. kytos buňka) imunocytom, nádor tvořený plazmatickými buňkami, jež vznikly z jednoho klonu buněk (lymfoplazmocytární lymfom)
immunocytus	i, m. (l. immunis odolný, ř. kytos buňka) imunocyt, buňka schopná rozpoznatelné reakce se specifickým antigenem, která obsahuje již určitou formu receptoru pro antigen
immunodeficiens	entis (l. immunis odolný, l. deficere chybět) imunodeficitní, široká oblast imunitních poruch, jejichž výsledkem je snížená obranyschopnost organismu proti patogenním mikroorganismům
immunodeficientia	ae, f. (l. immunis odolný, l. deficere chybět) imunodeficience, imunologická nedostatečnost
immunodiagnostica	ae, f. (l. immunis odolný, diagnostica rozeznávání chorob) imunodiagnostika, využití imunologických reakcí k diagnostickým účelům
immunodiffusio	onis, f. (l. immunis odolný, l. diffundere rozlévat) imunodifúze, metoda využívající difúze antigenu, jenž ve vhodném prostředí reaguje s protilátkou, čímž se vytvoří prstenec, podle jehož velikosti se odečítá koncentrace dané látky (antigenu)
immunoelectrophoresis	is, f. (l. immunis odolný, ř. foresis nošení) imunoelektroforéza, metoda založená na elektroforéze, využívající reakce antigen - protilátka při stanovení koncentrace látek
immunofluorescentia	ae, f. (l. immunis odolný, fluorescentia světelné záření) imunofluorescence, metoda určená k lokalizaci antigenů; používají se protilátky s navázanou fluoreskující látkou, jež mapuje antigenní struktury
immunogenes	es (l. immunis odolný, ř. gennan tvořit) imunogenní, vyvolávající odolnost, imunitu

immunogenicitas	immunogenitas, atis, f. (l. immunis odolný, l. gignere plodit) imunogenicita, imunogenita, schopnost antigenů navodit imunitní odpověď (imunogen)
immunogenum	i, n. (l. immunis odolný, ř. gennan tvořit) imunogen, látka, která v organismu vyvolá imunitní odpověď
immunoglobulinum	i, n. (l. immunis odolný, globulinum globulin) imunoglobulin, protein složený z peptidových lehkých a těžkých řetězců, který má protilátkovou aktivitu
immunohaematologia	ae, f. (l. immunis odolný, haematologia nauka o krvi) imunohematologie, hraniční obor zabývající se hematologií a imunologií
immunochemia,	e, f. (l. immunis odolný, ř. chemeia chemie) imunochemie, obor chemie zabývající se zkoumáním obranných pochodů probíhajících v organismu
immunologia	ae, f. (l. immunis odolný, l. immunire opevnit, ř. logos nauka) imunologie, vědní obor zabývající se studiem projevů a mechanismů imunitních procesů vyšších organismů
immunomodulatio	onis, f. (l. immunis odolný, l. modulari odměřovat) imunomodulace, normalizace oslabené imunity zprostředkovaná buňkami (imunorestaurace)

immunopathogenesis	is, f. (l. immunis odolný, ř. pathos choroba, ř. gennan tvořit) imunopatogeneze, vznik a vývoj poruchy imunitního systému
immunopathogenesis	is, f. (l. immunis odolný, ř. pathos choroba, ř. gennan tvořit) imunopatogeneze, vznik a vývoj poruchy imunituního systému