Babské rady
Lékařské diagnózy
Éčka
Lékařský slovník
Celkem záznamů 21106
Vyhledat v lékařském slovníku
Výsledky vyhledávání
Výraz | Význam | |
---|---|---|
haemolysis | is, f. (ř. haima krev, ř. lysis uvolnění) hemolýza, rozpouštění, rozklad červených krvinek rozrušením buněčné membrány a uvolněním krevního barviva | |
|
||
haemolyticus | a, um hemolytický, týkající se hemolýzy, hemolýzu způsobující | |
haemometakinesis | is, f. (ř. haima krev, ř. meta přes, ř. kinein pohybovat) hemometakineze, snížení průniku krve v místě překážky, a tím i zhoršení prokrvení při poklesu krevního tlaku (např. při hypotenzi u nemocných s obliterující tepennou aterosklerózou) | |
haemometria | ae, f. (ř. haima krev, ř. -metria měření) hemometrie, určování množství krevního barviva, hemoglobinu, v krvi | |
haemomyelogramma | tis, n. (ř. haima krev, ř. myelos dřeň, ř. gramma zápis) hemomyelogram, zhodnocení počtu buněčných elementů v kostní dřeni; diferenciál bílých krvinek v periferní krvi | |
haemopepsia | ae, f., haemopepsis, is, f. (ř. haima krev, pepsis trávení) hemopepsie, hemopepse, natrávení krve působením žaludeční šťávy | |
haemoperfusio | onis, f. (ř. haima krev, l. perfundere pronikat) hemoperfúze, odstranění toxických látek a zplodin z krve použitím speciálních kapslí, kterými je perfundována krev nemocného | |
haemopexinum | i, n. (ř. haima krev, ř. pegnynai upevnit) hemopexin, látka vázající hem v cévním řečišti; uvolňuje se z methemoglobinu (vzniká oxidací z hemu, jenž nebyl navázán na haptoglobin) | |
Haemophilus | i, m. (ř. haima krev, ř. filein milovat) hemofilní mikrob, druh velmi drobných nepohyblivých gramnegativních mikrobů, potřebujících k životu hematin nebo přídatné látky z krve. Haemophilus influenzae mikrob vyvolávající onemocnění dýchacích cest s možností hematogenního rozsevu | |
haemophthalmia | ae, f. (ř. haima krev, ř. ofthalmos oko) hemoftalmie, nitrooční krvácení | |
haemophthalmus | i, m. (ř. haima krev, ř. ofthalmos oko) hemoftalmus, krevní výron v oku | |
|
||
haemopo(i)esis | is, f. (ř. haima krev, ř. kytos buňka, ř. poiesis tvorba, vznik) hemopoéza, vznik, tvorba krevních buněk. Haemopo(i)esis extramedullaris hemopoéza extramedulární, mimodřeňová, tvorba krvinek v jiných orgánech než v kostní dřeni, nejčastěji v játrech | |
haemopo(i)eticus | a, um (ř. haima-haimatos krev, ř. poiesis tvoření) hemopoetický, týkající se tvorby krve, krvetvorný | |
haemopo(i)etinum | i, n. (ř. haima krev, ř. poiein dělat, tvořit) hemopoetin, látka ovlivňující krevní tvorbu (erytropoetin, trombopoetin, granulopoetin) | |
haemoptoe | es, haemoptysis, is, f. (ř. haima krev, ř. ptyein plivat) hemoptoe, hemoptýza, vykašlávání menšího nebo většího množství krve | |
haemorrhagia | ae, f. (ř. haima krev, ř. rhagia od rhegnynai prasknout, prýštit; výron) hemoragie, krvácení, výstup krve z cév nebo nahromadění krve mimo cévní řečiště. Haemorrhagia arterialis hemoragie arteriální, tepenná. Haemorrhagia capillaris, parenchymatosa hemoragie kapilární, parenchymová, krvácení z vlásečnic lokalizované v parenchymu orgánů. Haemorrhagia externa krvácení zevní, vnější (na povrch těla nebo do dutých orgánů spojených s vnějškem). Haemorrhagia interna krvácení vnitřní, do tkání a tělních dutin. Haemorrhagia intracranialis krvácení intrakraniální, nitrolebeční. Haemorrhagia per diabrosin krvácení vzniklé nahlodáním cévy vředovitým, zánětlivým nebo nádorovým procesem. Haemorrhagia per diapedesin krvácení vzniklé výstupem krvinek z kapilár bez hrubšího poranění stěny. Haemorrhagia per rhexin krvácení z prasklé nebo poraněné tepny. Haemorrhagia postoperativa krvácení pooperační. Haemorrhagia post partum krvácení poporodní, ze zadržených částí lůžka nebo zbytků plodových blan. Haemorrhagia secundaria, tarda krvácení druhotné, pozdní; nastává někdy po určité době po zastavení původního krvácení uvolněním uzavírající krevní sraženiny v porušené cévě. Haemorrhagia venosa hemoragie venózní, žilní | |
haemorrhagicus | a, um (ř. haima krev, ř. rhagia od rhegnynai výron) hemoragický, krvácivý, krvavý | |
haemorrhoidalis | e (z ř. haimorrhois-haimorrhoidos krvácení) hemoroidální, týkající se hemoroidů | |
|
||
haemorrhoides | um, f. (ř. haimorrhois-haimorrhoidos krvácení) hemoroidy, chorobné rozšíření žil v řitním otvoru nebo na úrovni anorektálního přechodu, městky, "zlatá žíla" | |
haemoseparatio | onis, f. (ř. haima krev, l. separare oddělovat) hemoseparace, oddělení jednotlivých součástí krve (krvinek) pomocí separátoru (např. k získání leukocytového nebo destičkového koncentrátu) |